Achensee nabízí i vyhlídku z orlího hnízda

Pokud zavítáte k jezeru Achensee a chcete si co nejrychleji užít vysokohorské turistiky a neztrácet část několikahodinovými výšlapy od úpatí kopců (cca 950 m nad mořem), tak doporučujeme se přemístit do městečka Maurach a využít kabinové lanovky Rofanbahn na Erfurter Hütte (1831 m).

Výhled z orlího hnízda

Odtud, v podstatě z centrálního bodu pohoří Rofan, málokdo odolá vydat se na nejbližší, tajuplně vypadající horu Gschölkopf  (2039 m – jak vystřižená z filmů s Harry Portrem). Neodolali jsme ani my. Cestou budete obdivovat nejen okolní štíty, ale i zdejší květenu. Čím výše stoupáte, tím větší květy hořců se modrají v trávě, a zakrslé rododendrony dokazují, že nic není nemožné. Na vrcholu Gschölkopfu  se tyčí vyhlídka Adlerhorst, která je, jak název napovídá, vybudována a la orlí hnízdo. Podezřívám pana Babiše, že se jí nechal inspirovat ke svému Čapímu hníízdu. Pohled z ní na okolní masivy je ale úchvatný. K perfektní orientaci poslouží panel po celém jejím obvodu s názvy jednotlivých štítů. Na úpatí hory, zhruba v polovině výstupu od Erfurter Hütte, také začíná ferrata po okolních pěti dvoutisícovkách, pro ty adrenalinovější.

Cesta za vodopádem říznutá ledopádem

My jsme, po sestupu z Gschölkopfu, zvolili trasu k chatě Dalfazalm (1692 m). Cestička k ní se vine v úbočí nad jezerem a občas skýtá krásné výhledy na jeho hladinu. Trasa není nijak náročná, trvá asi půl hodinky a hravě ji zvládnou i malí caparti.  Ale pozor, počasí se tu mění jak nálada vrtkavé ženy. A tak i když jsme dorazili na Dalfazalm za plného slunce, za pár minut nám nad pivkem zahřmělo, za vteřinu lilo jako z konve a za další sekundu se řinuly na zem kroupy.  Sotva jsme pivko a jeřabinovku dopili v útrobách útulné horské chaty, po kroupách nebylo vidu ani slechu a mezi sporadickými kapkami si opět klestily cestu sluneční paprsky. Vydali jsme se raději hned po klikatých serpentinách dolů kolem vodopádů soutěsky Schwarzenaugraben zpátky k jezeru. Cestou nás bouřkové počasí poškádlilo ještě jednou, u seníků. Pod jejich střešními přesahy jsme ale nepřízeň zvládli bez velkého příkoří. Štreka z Dalfazalm do údolí je příkrá a za děště i dost kluzká. Vodopád ale stál za to a k autobusu jsme už docházeli zase ubíjeni slunečními paprsky.

Za krásami západní strany Achensee

Druhá lanová dráha v oblasti je v dalším pobřežním městečku Pertisau.  Směřuje na kopec Zwőlferkopf (1491 m). I tady si dávají dostaveníčko především  paraglidisté, stejně jako na Erfurter Hütte.  Navíc se sem ale dá dojet, či odtud sjet na kole. A nahoře pak můžete pokračovat po vyznačených cyklostezkách. Pro turisty je tu ráj s perfektně značenými trasami.
Dalším tipem je vydat se z Pertisau autem (cesta je zpoplatněna), na kole či pěšky údolím Falzthurntal k chatě Gramaialm (1263 m) ležící v  alpském parku Karwendel. Přímo nad chatou se tyčí nejvyšší místní velikán Sonnjoch s 2457 m.  Ještě o něco malebnější je vedlejším údolím vedoucí cesta do Gernalm. Od obou chat obklopených alpskými štíty pak vede řada turistických cest. Stačí si vybrat. Celkem je v okolí Achennsee přes 450 km značených stezek. K oběma chatám je cesta docelá dlouhá a vede stále do kopce. Pokud máte raději túru mezi horskými masivy, vyplatí se sem dojet autobusem nebo autem a vyrazit z konečné.

Text a foto Štefan Weber, Martina Hühneová, Achensee Tourismus

www.achensee.info