Pračky stále chytřejší
První tuzemské automatické pračky pro domácnost se začaly vyrábět v roce 1957 v továrně Romo Fulnek, mnohem větší slávu však získaly o něco později spotřebiče Tatramat. Historický slogan zněl: Nemáš doma starú matku? Kúp si, dievča, tatramatku! Jenže tahle mašinka vyráběná v Popradu spolkla tehdy tři měsíční platy. Navíc toho ještě moc neuměla a prádlo šedlo, což mnoha hospodyním vadilo. „Mně je to ale jedno,“ nechala se slyšet jistá televizní hlasatelka, „pořád je lepší, když nešedivím z praní já!“
Od té doby už proteklo hadicemi automatických praček mnoho vody, neobejdou se bez nich ani osaměle žijící lidé. Tatramat se spojil s francouzskou firmou a jejich úspěšné manželství pod společným jménem Whirpool už funguje čtvrt století. Vývojáři pořád něco zlepšují a přidávají nové programy, i když mnozí z nás tvrdí, že jim bohatě stačí dva. Většinou však za tímto přístupem stojí, zejména u starších lidí, neochota do nabídky proniknout a vyzkoušet její přínos.
Provzdušňování je lék
Každému se občas stane, že po skončení zvoleného programu obsah bubnu ihned nevyjme, což je dost velká chyba. Jednak se vyždímané prádlo více pomačká, hůře urovnává a posléze i žehlí, jednak v uzavřeném prostoru začnou pracovat bakterie a výsledkem je nepříjemný odér. Zabránit tomu lze funkcí odložený start či programem SoftCare+ neboli provzdušňováním. Spočívá v tom, že po skončení pracího cyklu systém znovu napustí malé množství vody, kterou ohřívá. Vzniklá pára a oboustranný pohyb bubnu se až šest hodin starají o to, aby prádlo zůstalo svěží, voňavé a nepomačkané. Není třeba udělat nic jiného, než před praním nebo v jeho průběhu stisknout jedno tlačítko. Tento nástavbový krok lze také kdykoli přerušit.
Úspora jinýma očima
První automatické pračky nás ohromovaly především vyloučením dřiny při máchání velkého prádla a poskytnutím času potřebného na něco jiného. Dneska jsme dál, protože ve hře je také spotřeba stále dražší enegie a vody. O něco vyšší cena moderního výrobku je dobrá investice a vyplatí se nejen v osobním komfortu a šetrném zacházení s textilem. Rozhodně však nestačí používat dva základní programy, jak jsme si možná zvykli. Moderní pračka sice svým způsobem i myslí, ale všechno za nás udělat zatím neumí.
* Nepřehlížejme technologii nazývanou šestý smysl, který je mnohdy přesnější než vlastní odhad. Uživatel navolí pouze určitý typ praného materiálu, pračka podle toho rozpozná jeho množství a úměrně k němu určí minimální spotřebu vody, energie i času. Ušetřit se tak dá až 30 % energie a vody, času dokonce polovina, což jistě není zanedbatelné.
* Soft Move má za úkol vybrat takový druh pohybu bubnu, který nejvíce vyhovuje prané textilii, udrží její tvar i barvu.
* 15 ° představuje kdysi nereálnou možnost úspěšně prát ve studené vodě. Při tomto způsobu se prádlo zvolna a dostatečně dlouho převaluje v chladné lázni s pracím prostředkem.
* Bez pečujících přípravků, nejlépe od výrobce pračky, přístroj trpí a předčasně chátrá. Automatické totiž neznamená zcela bezúdržbové.
Závěrem zajímavost: v roce 2008 na britské University od Leeds vznikl prototyp pračky, která vystačí s jedním hrnkem vody. Zatím je však kolem ní ticho po pěšině…
Text: Jana Tomsová
